Zpětná vazba v roce 2014: statistiky a poznámky

Přijímací řízení na anglicky mluvící univerzity je za námi. (Až na výjimky, mezi které patří např. Nizozemsko - pokud jste zaváhali, pořád ještě máte šanci!) Je tedy čas bilancovat; dojde na slova i na data. Začnu daty.

Data

68 revizí, 45 esejů, 30 esejistů a 42 hodnocení mé zpětné vazby. Revizí mohlo být kulatých 70, ale bohužel jsem se k jedné revizi a jedné kompletní magisterské přihlášce nedostal. (Omlouvám se.)

Statistiky hodnocení jsou důležité hlavně pro mě, ale protože si rád hraju s R a chtěl jsem se procvičit s ggplotem, sdílím i grafy.

Slova

Stálo to za to? Mně určitě; myslím, že i esejistům. Je sice ještě brzy, ale už teď vím, že se jeden z nich dostal na UChicago s plnou finanční pomocí, tři na Oxford a jeden na LSE. Úspěch je jen jejich, ale mám radost, že jsem je mohl trošku postrčit.

Poznatky a časté problémy? O některých už jsem napsal v článku Nejčastější rady k CommonApp a UCAS esejům. Tady jsou další čtyři:

1. "Zajímám se o (doplň společenskou vědu), protože jsem sledoval postkomunistickou přeměnu Česka." Ze společenskovědních personal statementů jich takto začínala významná menšina. To není nutně problém, ale konkrétní detaily, které je zaujaly, přidá jen málokdo. (Related: Pokud byste mohli cestovat do libovolného momentu v čase, kam by to bylo? K pádu berlínské zdi? Vy taky?)

2. Klasifikace předmětů. Sociologie, psychologie i antropologie jsou společenské vědy, ne humanities; ekonomie je taky společenská věda a to, že používá víc matematiky, neznamená, že je automaticky rigoróznější. Všechny společenské vědy používají kvantitativní i kvalitativní metody; všechny se zabývají složitými nevyřešenými otázkami; žádná nespočívá v tom, že budete rok poslouchat přednášky a pak o problematice vědět vše, co je lidsky možné vědět; a žádná není "kecárna", kterou se problablá každý.

3. Kritická reflexe. Postuluji čtyři úrovně psaní o něčem, co jsem četl. První je zmínka názvu/autora; druhá je name-drop názvu/autora s obecným popisem; třetí je vysvětlení hlavního argumentu; čtvrtá je popis limitů hlavního argumentu a kontrast s dalšími zdroji evidence. Vyjádření entuziasmu není náhražkou kritické reflexe.

4. Co učí psychologie. Tohle bude na samostatný článek, ale v krátkosti: dnešní akademická psychologie je kognitivní psychologie. Psychologie vám zřídka pomůže pochopit, co si ostatní myslí; opatrnost je na místě, protože alternativou je v lepším případě temná racionalistická magie a v horším případě medikalizace chování, která se vám nezamlouvají. Psychologie není jen klinická psychiatrie.

Co psychologové? Jung a Freud jsou out; bereme si od nich, že podvědomí (tj. automatické procesy) je důležité, a necháváme jim neverifikovatelné či vyvrácené hypotézy typu kolektivního nevědomí a análních fixací. Piaget je fajn, ale nezapomeňte se podívat na současnou vývojovou psychologii (viz Bloom či Spelke). Self-help knížky v lepším případě selektivně vyzobávají validní závěry psychologických výzkumů, v horším propagují totální mýty (Law of Attraction, I'm looking at you). Jestli se chcete dostat blíž k tomu, co vás na psychologii budou opravdu učit, zkuste Pinkera nebo Kahnemana; nebo se zapište na kurz na Courseře (Introduction to Psychology a A Beginner's Guide to Irrational Behavior jsou dvě velmi dobré volby). Všechny personal statementy na psychologii, které mi přišly, se s těmito problémy do jisté míry setkávaly.

Nevím, co za to může. Vysoké zastoupení "psychologů" v "poradnách" "magazínů"? Mizerné pokrytí psychologie v rámci základů společenských věd na gymnáziích? Knihovny házející psychologii a okult na jednu hromadu?

Kam zařazuje ostravská knihovna psychologii (via Petr Paleček)
Kam zařazuje ostravská knihovna psychologii (via Petr Paleček)

Co dál? Tento rok určitě plánuji pokračovat. V mezičase napíšu pár článků o tom, co jsem se za poslední čtvrtrok naučil.

Zpětná vazba v roce 2014: statistiky a poznámky